Vouni a Soli

Počátky antického města Soli se datují k roku 700 před n.l. a největší slávu zažilo v době antického Říma. V té době bylo Soli nejenom významným přístavem, ale také nalezištěm mědi, která byla důležitým obchodním artiklem. Sláva Soli však sleduje osud Římské říse a s jejím úpadkem, upadá i sláva Soli. V 7. století našeho letopočtu bylo Soli zničeno nájezdy arabských kmenů.

V Soli byla postavena jedna z nejstarších kyperských bazilik a podle legendy zde byl pokřtěn apoštol Marek. Z baziliky se však do dnešních dnů zachovali pouze základy a zbytky sloupů. Nejkrásnější část baziliky však se nachází právě na těchto základech. Podlaha baziliky byla totiž zdobena nádhernou barevnou mozaikou s figurálními a přírodními motivy z níž velká část se zachovala dodnes.

V blízkosti baziliky s výhledem na moře se nachází pozůstatky římského divadla s kapacitou až 4.000 diváků. Nedaleko divadla byla nalezena jedna z nejznámějších soch bohyně Afrodité, která je nyní k vidění v kyperském muzeu.

Nad městem Soli byl v 5. století před n.l. postaven palác Vouni čítající 137 pokojů. Jeho staviteli byli pro- perský Féničané a jeho úkolem bylo hlídat revoltující město Soli. Poté, co byly Peršané poraženi a ve Vouni nastolena pro-řecká vláda, došlo k jeho rozšíření a modernizaci. Bohužel již v roce 380 před n.l. palác, který byl symbolem útlaku a nadvály, záhadně vyhořel a již nikdy nebyl obnoven. Do dnešního dne se tak zachovali pouze základy této majestátné stavby.